Vstup: Žalm 54:3

Píseň: 604

1. čtení: Ti, kdo milují Hospodina, budou jako slunce vycházející v plné síle. Soudců 5,31

Chvála: Svítá 316

2. čtení: I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla. Efezským 5,8

Kázání: Milé sestry a milí bratří, pokoj vám.
Apoštol Pavel v listu Efezským (s nímž jsme se již setkali) hovoří o světle a říká: I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla. Hovoří o skutečnosti nového života. Současně ze Starého Zákona nám zní to Slovo, že ti, kdo milují Hospodina, budou jako slunce vycházející v plné síle. V kontextu knihy Soudců to říká ve svém zpěvu prorokyně Debora. Zpívá o bojovnících izraelských. V okolních kapitolách vícekrát čteme, že Izraelci činili to, co je zlé v Hospodinových očích, avšak zde vystupuje žena s prorockým zpěvem o Hospodinově věrnosti. (Hospodin pak povolává soudce a válečníka Gedeóna.) A tak se Božímu lidu zase i ve válečném čase a i navzdory nevěrnosti a nedověře ukázala naděje podobně jako světlo.
Světlo – v Egyptě i v římské říši byl panovník ztotožňován se Sluncem nebo titulován jako Syn Slunce, nazýván také sol invictus, neporazitelné Slunce. I proto mohlo být u prvních křesťanů podezřelé slavení neděle, Sun-day, Sonn-tag, jako dne Slunce, dne císařského kultu. Ale toto Slunce přicházející je pro nás Pán Ježíš Kristus, a proto apoštol Pavel říká v dnešním Slově: I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla. Protože světlo je darem od Pána Boha, obrazně i doslovně nemusíme žít ve tmě. A svědčí o tom také písně z našeho zpěvníku: Ó slunce spravednosti, Ó zasvěť se nám v jitřní záři, Zlatá když sluneční záře se objeví … Ten dar světla, jasného pohledu, jasno-zřivosti nás i podle apoštola Pavla vyvádí z různých vlastních temnot, kdy možná trošku pohodlně za sebou zhasneme, zatáhneme závěsy, třeba si myslíme, že na nás už nikdo a nic nemůže… Ale víme i z příběhu proroka Jonáše, že takto nelze nikam utéci.
Ten Pavlův příměr světla a slunce byl opravdu široce srozumitelný, objevuje se v různých tehdejších kulturách. A Pavel možná tyto mytické představy znal a říká nám křesťanům: Žijte jako děti světla. Ovšem toho světla pravého a nakonec tedy jako děti Toho, který dává světlo. A ti Pavlovi řečtí posluchači tomu také rozuměli, protože asi znali Platonovo podobenství o světle, které mluví podobně: Jsme-li v tmavé jeskyni, vycházíme z toho, co vidíme jako stín, a potřebujeme být vyvedeni na to skutečné pravé světlo, abychom poznali skutečnost.
Ještě bych se v tom dnešním verši zastavil u pojmu děti. Žijte jako děti světla… Jako děti žijeme a máme žít proto, že se musíme mnohému učit, a to často bez rozdílu věku. Apoštol Pavel to ví, a proto píše takto obecně všem: Žijte jako děti světla, protože to světlo přicházející, to Slunce vítězící nad tmou vám dává věčný život, probuzení a povzbuzení. Dává vzrůst všemu živému – proto také jako děti světla máme chránit Boží stvoření.
A tak se v těch dnešních textech ukazuje vedení Boží skrze jeho dary, jen si jich všimnout, protože jsou všude kolem nás. To věděli i Izraelci, ale přesto konali to, co je zlé v Hospodinových očích. Ale jako děti světla, jako děti Boží, prosme o sílu Ducha Svatého, abychom nejednali nemoudře. V jedné písni jsem slyšel zajímavý text: Středověk srdce brousí kruté zbraně… A proto potřebujeme Ducha Svatého. Protože mnohým věcem se musíme neustále učit za pochodu a být poučeni různým způsobem. A naší odpovědí nechť je pokorná modlitba o sílu ke zodpovědným činům, které jsou dobré v Hospodinových očích.

Modlitba: Pane Ježíši, křtem jsi nás učinil dětmi světla. Dej, abychom tvé světlo posilovali silou tvého Ducha a neodcházeli od něj do vlastního pohodlného šera či tmy. Posiluj nás ve víře a vytrvalosti, abychom byli připraveni pro tvůj den. Amen.

Píseň: 679

Přímluvy + modlitba Páně
Poslání
Požehnání
Závěrečná píseň: 487