● Úvodní píseň
● Vstup
● Přivítání
● Píseň: 264 Všichni věrní křesťané
● Modlitba
● 1. čtení: 1Kor 2:6-9 6Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře – ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě, 7nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení. 8Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. 9Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘
● Píseň: ZpCh 100 Tobě, Pane, dík
● Slovíčko pro děti
● Kázání: Mk 1:1-8 1Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. 2Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ 4To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. 6Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“

Milé sestry a milí bratří,

pokoj vám. -

Jsme na začátku. – Na začátku? může se někdo zeptat. A někdo mu odpoví: Jo, na začátku, je přece první adventní neděle. – No jo, ale co je to za začátek?

Počátek evangelia, uvádí své svědectví Marek. Z biblických asi víme, že evangelium znamená dobrá zpráva. Takže nám se tu otvírá počátek dobré zprávy. Tedy ne počátek zběsilých nákupů na poslední chvíli, ale počátek cesty. Za světlem, kterým je Pán Ježíš. Už víme z jednoho středečního setkání, že vítání Slunce nebylo v kultuře, historii, světových náboženstvích ani kalendáři nic neobvyklého. Ale tímto Sluncem je pro nás Pán Ježíš. A o tomto jeho prvním příchodu víme a můžeme se na něj připravit. To je advent.

2Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ Starý Zákon, jmenovitě prorok Izaiáš, nám připravuje advent, připravuje cestu, oznamuje tuto novou cestu. Protože ani tehdy to nebylo tak úplně bez přípravy:

4To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ Někoho možná překvapí, že ještě nepřišel Pán Ježíš a už se křtí, kde se to vzalo? Ponoření do vody nebo rituální lázeň máme v různých kulturách a náboženstvích, ale tato rituální lázeň se obvykle (v židovství, v islámu, v hinduismu) musí konat pravidelně. Takže Jan křtil na odpuštění hříchů, ale sám vyznává, že po něm přijde někdo větší. I proto v nicejsko-cařihradském vyznání se říká: Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.

5Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Různé skupiny křtitelů tehdy skutečně působily a pravděpodobně i Pán Ježíš byl sám zpočátku učedníkem Jana Křtitele.

6Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“ Jan Křtitel tedy připravuje cestu podle slov proroka. Aby byli lidé připraveni na příchod Pána Ježíše. Připravuje pro ně takový advent. A to asi známe i my, když nás někdo přivedl k víře, uvěřili jsme třeba díky nějakému svědectví. Někdo nám ukázal na Krista. A jako etiopský dvořen, který četl také proroka Izaiáše, Filip mu jej vysvětlil, dvořan uvěřil, Filip jej pokřtil a čteme, že pak šel rozradostněn dál svou cestou, naplněn radostí z té změny ve svém životě.

Vrátím se k Janu Křtiteli. Připravuje cestu Pánu Ježíši. Připravuje cestu pro jeho veřejné působení. Bude na něj navazovat. A sám Jan Křtitel říká, že přijde někdo větší, bude křtít jinak. Nám se někdy změny nemusejí líbit. Vždyť taky i Pán Ježíš od svého okolí „schytával“ skoro na každém kroku.

Zpátky k Janu Křtiteli: 6Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“ Jan Křtitel se sám vzdává nějaké vedoucí role nebo vlastní důležitosti. I v tom nám může být příkladem, když často na sobě stavíme. Za mnou přichází někdo silnější. Za mnou stojí někdo silnější. Mne totiž ochraňuje někdo silnější! – můžeme vyznávat. A to není rezignace, to je mocné spolehnutí se na Pána Boha, který k nám přichází. Když někdy musíme upustit od vlastních plánů, vlastní ješitnosti nebo zdání dokonalosti. A to spolehnutí, a o tom je také advent, to spolehnutí je také i v měnícím se našem životě, v měnících se podmínkách života. Písmo nám nechce malovat svět narůžovo, proto také jsou nebezpečné všechny takové náboženské společnosti, které by nám tvrdily, že naše problémy vlastně neexistují! Nebo že jsou dokonce projevem naší malé víry! Takovéto evangelium prosperity je přece v rozporu se základní moudrostí. Za mnou přichází někdo silnější, může vyznávat i chudý, nemocný či smutný člověk. Ve víře, že Pán Bůh v Kristu jako ten dobrý Pastýř přichází k němu a je s ním. S tím, kdo je náhle nemocen. S tím, kdo musí nenadále měnit své plány. Ale neruší to naše očekávání Boží milosti.

A jaký tedy je nebo bude náš advent? My právě z Boží milosti smíme vědět, že k nám někdo přichází. Že k nám přichází někdo, kdo je větší než my. U něhož se můžeme skrýt, když se bojíme nebo prosíme a voláme o pomoc. Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo, vyznává žalmista 119. žalmu. A jaké může být to naše očekávání? Byli jsme pokřtěni a ta voda odnesla všechno, co by nás v životě mohlo spoutávat. A Duch Svatý nám dává sílu, abychom obstáli, a dává nám také i slova písní, abychom se radovali. Za mnou přichází někdo větší, říká Jan Křtitel. Za námi tak přichází někdo větší, než jsou naše lidské starosti a obavy, protože on je už dávno přijal tak, jako přijal i náš lidský život, do kterého k nám přichází. Za jedním každým z nás. V srdci každého z nás začíná advent. Pán Ježíš přichází.

- Modleme se.
● Píseň: 443 Přijď, Králi věčný náš
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání: Zj 22:1-5 1A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. 2Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy. 3A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, 4budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno. 5Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.
● Požehnání
● Závěrečná píseň: 250 Z milosti tak hojné

1. čtením dnes sloužil br. Kohout.