Úvodní sloka
Vstup: Sk 13:23 23A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše.

Píseň: 176
1. čtení: Da 5:1-8

1Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. 2Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. 3Hned tedy přinesli zlaté nádoby odnesené z chrámu, to je z Božího domu v Jeruzalémě, a pili z nich král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. 4Pili víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné. 5V tu hodinu se ukázaly prsty lidské ruky a něco psaly na omítku zdi královského paláce naproti svícnu. Král viděl zápěstí ruky, která psala. 6Tu se barva králova obličeje změnila a myšlenky ho naplnily hrůzou, poklesl v kyčlích a kolena mu tloukla o sebe. 7Král mocně zvolal, aby přivedli zaklínače, hvězdopravce a planetáře. Babylónským mudrcům král řekl: „Kdokoli přečte toto písmo a sdělí mi výklad, bude oblečen do purpuru, na krk mu bude dán zlatý řetěz a bude mít v království moc jako třetí po mně.“ 8Všichni královští mudrci tedy vstoupili, ale nebyli schopni písmo přečíst a oznámit králi výklad.

Chvála: 75 Otče můj drahý

2. čtení: Da 5:13.22-30

13Daniel byl hned přiveden ke králi.

22„Ani ty, jeho synu Belšasare, jsi neponížil své srdce, ačkoli jsi o tom všem věděl, 23ale povýšil ses nad Pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil jsi z nich víno ty i tvoji hodnostáři, tvé ženy i ženiny, a chválil jsi bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, v jehož rukou je tvůj dech a všechny tvé cesty, jsi však nevelebil. 24Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a napsáno toto písmo. 25Toto pak je písmo, které bylo napsáno: ‚Mené, mené, tekel ú-parsín ‘. 26Toto je výklad těch slov: Mené – Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. 27Tekel – byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. 28Peres – tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.“ 29Belšasar hned poručil, aby Daniela oblékli do purpuru, na krk mu dali zlatý řetěz a rozhlásili o něm, že má v království moc jako třetí. 30Ještě té noci byl kaldejský král Belšasar zabit.

Kázání:
Milé sestry a milí bratří, pokoj vám. Na nábožku jsme si před časem povídali o svátostech, o tom, jaké používáme tzv. svátostné nádobí při křtu a při Večeři Páně. Asi jim přímo neprojevujeme úctu, ale zde jsme slyšeli o tom, jak babylonský král vzal svátostné nádobí, vlastně je ukradl, a používá je při své hostině, která byla zároveň hostinou pohanskou. Byla to náboženská hostina, při níž hosté chválili bohy zlaté a stříbrné, dřevěné a kamenné. Náboženská hostina v Babyloně. Představme si, že to vlastně byla taková falešná večeře Páně.

A tu se v situaci, kdy Boží prorok Daniel je uvězněn, objevuje Boží zásah. Prostě v situaci, kdy už není skoro nikdo, kdo by zapálil svíčku naděje do tmy beznaděje nebo tmy totality, Pán Bůh zasahuje. (Jenom připomenu, že se nacházíme v Babyloně, v oblasti, odkud vyšel Abraham, a kde je už z těch dob doložen kult uctívání měsíce. Noci. A dalších sil rozhodně ne božských.)

A když je to potřeba, zasahuje tu Pán Bůh i tak zvláštním způsobem, jako že píše po zdi.

Babylonský král neví co s tím. Ale vzpomene si, že má ve vězení proroka Hospodinova, a ten že by mu mohl pomoci. A tak si nechal Daniele předvolat a dozvídá se: 25Toto pak je písmo, které bylo napsáno: ‚Mené, mené, tekel ú-parsín ‘. 26Toto je výklad těch slov: Mené – Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. 27Tekel – byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. 28Peres – tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.“Takové Slovo je jistě nadějí do všech nesvobod a totalit, že nakonec ten, který se zdá velkým a má zlaté nebo bronzové sochy k upevnění své moci, bude shledán lehkým. Bylo nebo bude ukončeno jeho kralování. A jeho království převezme někdo jiný. Není to ve všech případech dnes realita, ale je to naděje. Je to naděje i nám, když bychom stavěli na tom, co vlastníme nebo co utvoříme, že to může být proměněno, změněno, rozebráno, ale vzápětí proměněno k dobrému. Ukazuje se zde Boží moc, i v situaci, kdy to třeba ještě neproniká k nám osobně. Ale ta prorocká zvěst obsahuje zaslíbení, naději, výhled. Sám král skončil velmi neslavně, proto, že se povýšil nad Pána nebes. Ukazuje nám to právě Danielova prorocká kniha, snad k upamatování na to, že naše pomoc není v žádných mocných prostředcích jakékoli doby, protože takovéto prostředky jsou a zůstanou neživými a dočasnými. Nedávno jsem narazil na rozhovor s astronomem, vědcem a věřícím křesťanem Jiřím Grygarem a ten řekl: Od doby, kdy lidé přestali věřit v Pána Boha, věří kde čemu.

Také je možné se ptát sám sebe, co můžu ve svém životě změnit nebo co třeba dělám zbytečně. Nebo kde nějakou autoritu či moc přisuzuji svým vlastním možnostem, schopnostem. Tu se v pokoře musíme naučit číst znamení Boží ruky v našich životech. Není na to jednoduchý návod a také ten náš dnešní text je v celé Bibli celkem ojedinělý. Ale zde nám Písmo ukazuje, že je-li to potřeba, Boží moc se projeví i formou psaní na zeď. Je to jiné psaní než to, jaké máme i zde po stranách kazatelny. Je to psaní varovné.

26Toto je výklad těch slov: Mené – Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. 27Tekel – byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. 28Peres – tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům. A jsme opět u otázek po tom, co je v našem životě skutečně důležité, protože pro ty své vlastní jistoty můžeme být před Pánem Bohem shledáni lehkými, tu nám zní pro naši záchranu novozákonní Slovo: 23A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše.Z původně ujařmeného národa máme velkou pomoc v Pánu Ježíši. A proto jsme také vedeni k tomu, abychom nestavěli bůžky na místo Pána Boha, amulety za kříž, nádobí na párty za potřeby k Večeři Páně – takovéto možná vyhrocené obrazy nám prorocký příběh ukazuje, abychom viděli Boží vedení. A ačkoli ani v těchto věcech nejde přímo o svaté předměty, ten příběh nám ukazuje, abychom nezapomínali na svatost Boží. Na svrchovanost Pána Boha nad všemi těmito lidskými pohnutkami a touhami vládnout něčím mocným, pěkným, zlatým a svatým.

Ta Boží svrchovanost je k napomenutí i k posile. K napomenutí tam, kde bychom přisuzovali často ve strachu sílu tomu, co nás obklopuje. A k posile tam, kde na druhé straně není pohanské doufání, ale zoufalé dotazování.

A tak ten příběh zní i jako historická vzpomínka proto, abychom si vážili svobody a zároveň dávali pozor na taková znamení nebo náznaky mocných lidí, která by ohrozila Boží lid. Z Davidova potomstva povolal Bůh Spasitele Ježíše,abychom si vážili Božích darů, mezi něž patří i svoboda. A pokud na něco nestačíme, máme i příslib Božích znamení, když někdo Boží dílo znevažuje. Protože my dnes nemáme jen tento příběh ze Starého Zákona.
Z apoštolských slov nám zní tato naděje, kterou lid izraelský teprve očekával, pro nás je již realitou: A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše.Současně jsme si v minulých dnech připomínali Cyrila, Metoděje i mistra Jana Husa. A tak jako Daniel i jiní svědkové, modleme se o sílu ke svědectví, když jsme postaveni na místo, kde máme svědectví vydat.

 Modlitba

Píseň: 186

Přímluvy

Modlitba Páně

Poslání

Požehnání:

Závěrečná píseň: 702