● Úvodní sloka
● Vstup: Zj 22:1-6 1A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.  2Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy. 3A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, 4budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno. 5Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků. 6A řekl mi: „Tato slova jsou věrná a pravá; Pán, Bůh dávající Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby oznámil svým služebníkům, co se má brzo stát.

● Píseň: 297 Slyš, jaká to libá píseň
● Modlitba
● 1. čtení: Iz 11:1-12 1I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.  2Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. 3Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši, 4nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka. 5Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost. 6Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. 7Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu. 8Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě. 9Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře. 10V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné. 11V onen den ještě podruhé vztáhne Panovník ruku, aby získal pozůstatek svého lidu, který zůstal v Asýrii, Egyptě, Patrósu, Kúši, Élamu, Šineáru, Chamátu a na ostrovech mořských. 12Povznese korouhev k pronárodům a posbírá rozehnané z Izraele a rozptýlené Judejce shromáždí ze čtyř stran země.
● Píseň: ZpCh 6 Budiž chválen Ježíš Král
● Kázání: J 1:1-14 1Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. 4V něm byl život a život byl světlo lidí. 5To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. 6Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. 7Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. 8Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. 9Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. 10Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. 11Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. 12Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. 13Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. 14A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Milé sestry a milí bratří,  pokoj vám. -

I vzejde proutek z pařezu Jíšajova… patří ještě tato slova do dnešní doby? Patří k nám, když dnes namísto nějakého proutku slyšíme o mnohem tvrdších zbraních? Věřme, že smí. Že smí zaznívat i do dnešní doby, kdy před svátky docházelo k lidské zvůli. O pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva, tedy ti tiší, pokorní, neviditelní, nebo i ti postižení lidskou zvůlí, ti jsou také přijati, právě Bohem v Kristu. Když apoštol Pavel káže o Pánu Ježíši, píše: Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost – ale my kážeme Krista. Narozeného, ukřižovaného i vzkříšeného. Přijal tu naši cestu a evangelista Jan o tom vyznává.

To vánoční evangelium může mít mnoho podob. Známe ten klasický vánoční příběh evangelisty Lukáše. A evangelista Jan, který už znal Matouše, Marka i Lukáše, píše své evangelium právě jako vyznání víry. A vychází i z proroka, který říká: Dal jsem tě za světlo národům, abys byl spása má až do končin země. Světlo, světlo národům, betlémské světlo, to přece můžeme přinést také my. O Slovu a světle mluví právě evangelista Jan a má na mysli pro řecké čtenáře základ všeho, o co se snažíme. Základ našeho bytí z Boží milosti. Díky tomu, že i ke mně přišel Pán Ježíš a přiznal se ke mně svým křtem či svým požehnáním, smím zde stát a smím vyznávat. Bolest i radost, bolest nohou i srdce a zase radost na nové cestě.

Sestry a bratří, asi nikdy nebudeme úplně připraveni, asi nikdy nebudeme úplně ve všem spokojeni. Ale na počátku bylo Slovo, tedy na počátku nejsou naše plány, naše skvěle zajištěná budoucnost, na začátku jsou dva a vlastně tři poutníci. I my jsme nějak putovali, putujeme a doputovali jsme i dnes sem. Zdáli nebo jen přes ulici. A třeba jsme za Pánem Ježíšem museli ujít dlouhou cestu.

8Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Ani Lukáš není tím světlem. Smím jen kázat na svědectví víry. A na té cestě mi přijde důležité to, co evangelista říká v úplném závěru dnešního Slova:
Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Spatřili jsme jeho slávu – kde se projevuje? Třeba všude tam, kde se z lásky a dobré vůle, o níž zpívají andělé, děje něco dobrého. Třeba v diakonii. Pán Bůh zná všechny ty lidi dobré vůle.

Slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn – protože i když jsme všichni Božími dětmi, sami bychom si neporadili bez té znovu překvapivé zvěsti narození.
Jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Pán Ježíš plný milosti a pravdy. Pán Ježíš přišel, aby nad námi vyhlásil amnestii. To je také v tom vyznání víry, které sepsal evangelista Jan. Když zpíváme v písni po kázání tu sloku „Goliáš oloupen, člověk jest vykoupen“, znamená to, že ten obávaný obr má proti sobě sice to malé miminko, ale současně v něm Božího Syna. Mladý proutek, z něhož může ovšem vyrůst jako útočiště libanónský cedr. Jak říká žalmista: Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Žalmy 46,2.

Modleme se.

● Píseň: 281 Narodil se Kristus Pán
● Ohlášky: Na svátek mučedníka Štěpána v 9:00 hodin slouží br. Ladislav Zvolánek.
Silvestrovské posezení 31. 12. je od 18:00 hodin.
Na Nový rok 1. 1. v 9:00 hodin s Večeří Páně slouží br. Jaroslav Vokoun.
Na Zjevení Páně 6. 1. je bohoslužba v 18:00 hodin.
A druhou neděli v lednu slouží br. Tomáš Živný.
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání:   1Kor 13:1.13 1Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. 13A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

● Požehnání ● Závěrečná píseň: 489 Tvé požehnání, dobrý Otče ● Postludium