Tradiční píseň 341:1
Vstup: Pomoc naše i počátek náš jest ve jménu Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi, kterýž jest věrný ve svém milosrdenství a dílo svých rukou nikdy neopustí.
Píseň: 694 V Království Božím místa dost
1. čtení: Iz 63:7-14
Píseň: 172 Od věků Bůh, od věků Král
2. čtení: Ef 4:10-16
Kázání: Milé sestry a milí bratří,
dnešní čtení z pokračujícího listu Efezským k nám mluví o víře. Nic objevného, řekneme si. A přece k nám mluví o tom, co všechno je ve víře skryto, co všechno můžeme ve víře a z víry čerpat.
Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest. Apoštol nás tedy ujišťuje, že naše jistota v Pánu Ježíši má smysl a naplnění v jeho příběhu s námi, když pro nás byl seslán na svět, trpěl i zvítězil. A to naplnění je pro nás v tom, že Pán Bůh se přiznává k našim životům a nikdo z nás mu není lhostejný. Pro každého z nás má pro život něco připraveno, jak se dozvídáme dále:
A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele. Asi tu teď nemůžeme zrekonstruovat biblickou dobu, ale toto Slovo k nám mluví jako poselství. I do naší dnešní situace. Třeba si můžeme říkat, že „to možná platilo tehdy a pro nás to již dnes není“. Ale každý z nás máme od Pána Boha něco dobrého a můžeme prosit za to, abychom věděli, jak s tím naložit. Jak si vážit toho, co máme. Abychom třeba také někoho nepřehlédli.
Podívejme se, koho všeho apoštol Pavel zmiňuje:
Apoštoly. Samotné slovo apoštol znamená „ten, který je poslán“, tedy ke zvěstování evangelia. A my se můžeme ptát a dívat kolem sebe, kam nás Pán posílá a jaké se nám otevírají příležitosti.
Proroky. Jistě i dnes existují dary proroctví, ale neprojevují se možná tak zázračným způsobem, jak bychom si asi pokaždé představovali. A kromě toho se hovoří o tom, že i církev má prorockou úlohu. Mluvit do dnešní situace, přinášet ujištění a pomoc v konkrétní životní situaci. V konkrétní životní situaci svého bližního, kdy můžeme poskytnout dobrou radu nebo pomoci skutkem, kdy to proroctví k nám může promluvit v tom, co je třeba udělat pro bližního. Koho apoštol uvádí dále?
Zvěstovatele evangelia. To mohou i v dnešní době být třeba misionáři. A nebo také kromě farářů třeba ordinovaní presbyteři a apoštol mluví také o tom, že my všichni jsme královské kněžstvo. Každý z nás tak může být svým bližním, svým dětem a komukoli dalšímu tou blízkou osobou na cestě jeho otázek, na cestě ke Kristu. Martin Luther říkal, že každý věřící je svému bližnímu farářem, zpovědníkem i biskupem. Takže když někdy slyšíme výtky na adresu církve, je dobré říci, že každý můžeme dělat tu dobrou práci pro druhé různou službou, v níž sloužíme evangeliu, dobru, pravdě a lásce.
Apoštol dále uvádí pastýře. Pastýř vůbec nemusí být pěkně vypadající a pěkně oblečený kazatel, ale často prostě člověk, který v konkrétní situaci projeví dost rozhodnosti a dokáže říct to pravé slovo a ukázat tím správným směrem a někomu pomoci.
Učitele. To mohou být také učitelé v nedělní škole nebo i rodiče, kteří předávají příklad svým dětem. Nebo koneckonců i učitelé ve škole nebo ve školce či kdokoli z nás, kdo dokážeme provést někoho blízkého obtížnými úkoly, být mu nablízku dobrou radou a pomocí.
A proč to apoštol vyjmenovává? Dosvědčuje, že ke všem těmto rolím v životě víry se přiznává Pán Bůh. Pán Bůh se přiznává k našim životům a nenechává nás v těch našich různých úkolech, starostech, bojích a nových situacích samotné.
Aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla, říká Pavel pro každého z nás. Pro náš jednotlivý lidský život, kdy užíváme toho, co jsme dostali jako hřivnu a obdarování. Pro každého z nás se dostává povzbuzení tam, kde právě jsme, abychom měli sílu pro každý den i pro cesty a změny, které nás čekají. Abychom z tohoto Slova přijali naději.
Až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. Zralé lidství v Kristu, v němž jsme spojeni křtem a svědectví Písem a zkušenosti víry jsou nám posilou pro život. A tam, kde cítíme, že jsme v něčem nehotovi, můžeme prosit o posilu ve víře a naději. Právě tam, kde jsme nechali za sebou nějaké prázdné místo. A pro posilu smíme slyšet to ujištění.
Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. To dnes nemusí znamenat jen příklon k jiným náboženstvím a v té době také k populárním filosofickým školám, ale dnes to mohou být různé reklamy, úvěry a další věci, které v sobě skrývají faleš a chytráctví. Stejně jako naše vlastní záměry, které můžeme sami u sebe zkoumat. A apoštol nás povzbuzuje:
Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno. To je Slovo posílení pro sbor, pro církev, jejíž hlavou je Pán Ježíš. V něm smíme složit svou naději. A základem těchto všech snah je právě on namísto našich smělých plánů na straně jedné i pochybností na straně druhé. A aby ta naše naděje byla úplná, je tu pro nás ještě jedno povzbuzení: Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Povzbuzení a naděje je pro nás v tom, že naději, víru ani lásku netvoříme sami a nečerpáme sami ze sebe, ale že naším základem je Pán Ježíš Kristus. Povzbuzení a naděje je pro nás v tom, že můžeme stavět a posilovat chrám v našich srdcích podobně jako naši předkové víry stavěli tento chrám. Základy a kořeny svých životů smíme postavit na Pánu Ježíši Kristu, jehož můžeme prosit a v jeho jménu se modlit i k našemu nebeskému Otci. Aby všechno, co od Pána Boha přijímáme, sloužilo naší víře k jistotě a posílení. Při bohoslužbách, modlitbách, biblické hodině i středečních setkáních, kdy se scházíme k tomu společnému základu, kterým je Pán Ježíš. A každý z nás můžeme prosit a modlit se za tu cestu a místo v životě, které má pro nás Pán Bůh připraveno.
Píseň: 473A Vezmi, Pane, život můj
Poslání: Fp 4:4-5 KrP
Požehnání: Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici. Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci. Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé. Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.
Závěrečná píseň: 677 Až doposud nás provází