● Tradiční píseň 366:1
● Vstup: Ž 55:2 2Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou.
● Píseň: 171 Buď Pánu čest
● 1. čtení: Lk 19:41-48 41Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“ 45Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, 46a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ 47Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, 48ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.
● Píseň: Zp 12 Dál přece nejdeme sami
● Kázání: 1Kor 12:1-11 Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti. 2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. 3Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet,“ a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém. 4Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; 5rozdílné služby, ale tentýž Pán; 6a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. 7Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. 8Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, 9někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, 10někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. 11To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.

Milé sestry a milí bratří,
pokoj vám.
Nechtěl bych vás nechat v nevědomosti, píše apoštol Pavel. A co my? Máme se vždy koho zeptat? Kam se obrátit? Třeba o radu nebo pomoc. A jako církev, sbor, se můžeme setkat s názorem, a skutečně jsem to slyšel, že si jako věřící a jako církve obecně hrajeme jen na vlastním písečku. Ale vždyť co dělá církev od počátku jiného, než že se setkává s vnějším prostředím, ať to byla v té době pohanská řecká kultura nebo dnes … ani ne kultura konzumu, ale kultura nezájmu. A na nás je, abychom právě neochabovali v zájmu. O své bližní, o své okolí.
Minulou neděli kázal bratr Dan o našem vztahu ke Slovu a jakým způsobem používáme různá slova. A máme mnohé příklady toho, jak se slovo dá využít i zneužít. Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, psalo se v novinách v zadrátované republice. A tak někteří nevěří ani dnes slovům z televize ani slovům z kazatelny. Ale jaká jsou ta Slova? Jsou jen z nás? Kde je Duch Páně, tam je svoboda. Tedy ne náš duch ani duch doby.
Slyšíme o Duchu Svatém, o duchovních darech. A dnešní kázání bude o tom, co si z toho můžeme vzít, i když třeba nevíme, jak na to. Nevíme třeba, co máme hledat. Apoštol Pavel nám dnes říká:
Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti. I když je naše poznání jen částečné (1Kor 13:9), přesto apoštol v témže dopise říká, že nás nechce nechat v nevědomosti. O důležitých věcech víry.
Ale někdy se může zdát, že právě s duchovními dary si nevíme rady. Když třeba někdy slyšíme o různých skoro zázracích, nemusíme hned vědět, co si s tím počít, jak se k tomu postavit. Nebo s tím někteří máme zkušenost. A je otázka, jak to přijímáme vírou.
Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti, píše apoštol Pavel. Křesťané mají být informováni. Cenzura není na místě.
Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti. 2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. Co to znamená pro nás? Je to ještě vůbec aktuální? – A proč říkám pro nás? Apoštol píše do církve, a takto to přece jako společenství Božího lidu smíme číst také my.
2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. Dovolil bych si tvrdit, že ano, že je to aktuální, vždyť takových němých model, které mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, mají uši, a neslyší, mají nosy, a necítí (Ž 115:5-6) máme kolem sebe dost. Mám teď na mysli různé jistě užitečné prostředky techniky, které nám však nemohou přinést to, po čem doopravdy toužíme a za co se třeba také modlíme. A je spoustu dalších věcí, které můžeme svobodně buď přijmout, nebo odmítnout, podle toho, co nám přinášejí.
Apoštol Pavel tedy uvádí tyto své myšlenky jako obranu proti nevědomosti. A říká:
3Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet,“ a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém. Pokud jsme tedy postaveni před otázky víry, svědectví, pokud jsme dotazováni, to Slovo Ježíš je Pán má velký význam. KYRIOS, Pán, bylo označení pro panovníka, krále. KYRIOS IESUS, Ježíš je Pán, je vlastně nejstarší křesťanské vyznání víry. A to nemůže být řečeno v jiné moci než z Ducha Svatého. Který dává i tato obdarování a posilu.
4Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch. Takže si nemusíme závidět nebo se předhánět nebo být smutní, pokud o něco usilujeme i v dobré víře a v upřímném přesvědčení a zdá se nám, jako by se nic nedělo. Dary Ducha Svatého nejsou závazky ani táboroví bobříci. Nemusíme je sbírat. Máme za ně prosit, ale jak uvidíme později, podle Božího plánu je nám nějak dáno. I když rozdílně. I když bychom chtěli někdy Pánu Bohu v tom plánování trošku pomoct.
5rozdílné služby, ale tentýž Pán; z Boží milosti máme různé dary, jimiž můžeme pomáhat druhým. A toto Slovo nám říká, že k tomuto všemu se Pán Bůh přiznává. Smíme slyšet toto Slovo, když se nám někdy zdá, že to nikoho nezajímá, co děláme. Smíme to slyšet, když se nám zdá, že naše práce nenese výsledky. Na toto téma jsem četl myšlenku mého známého, pastora; jeho zamyšlení mělo nadpis Jsi kazatel života! Psal: Právě když máš pocit, že tě nikdo nevidí, že nejsi velký, Pán dává Slovo povzbuzení. Jsi kazatel života, právě tehdy, když se věnuješ všedním službám (Řm 12:16). Nad tímto vším je tentýž Pán.
6a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. To působení moci nemusí být pouze ve viditelných zázracích, po nichž se tolik lidé shánějí. Působení moci – jsou právě rozdílná a ke všem se náš Pán přiznává a vidí je, vidí naše úsilí. Ta moc Boží se totiž může projevovat v posile našich cest, kroků a životních úkolů a úkonů, na něž někdy jako bychom z vlastních sil nestačili. Ale nejsme tu sami, máme Přímluvce, Průvodce, který dává své dary, jak čteme dále:
7Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Já bych, bratři a sestry, tu větu rozdělil: Každému je dán zvláštní projev Ducha. Takže Boží vůle je v tom, aby každý měl tuto pomoc Ducha Svatého pro svůj život. A ta druhá část? … ke společnému prospěchu. To je asi Slovo proti pýše, proti duchovní pýše. Abychom si nemysleli, že si vystačíme sami se sebou, když přijímáme Boží pomoc pro svůj život, že tím to končí. Jenže tím život víry nekončí. Ke společnému prospěchu mohou sloužit všechny naše hřivny, dary Ducha Svatého, obdarování. Jak čteme, skutečně rozdílná:
8Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha. 9někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, což neznamená, že by víru měl jen někdo. Tím spíše když je to Slovo do církve. Ale může to znamenat, že můžeme získat dar určité rozhodnosti, pevného postoje, kdy můžeme v životě víry pomáhat druhým nebo naopak že je nebo bylo pomoženo nám. Tak, jak jsme došli obrácení nebo byli vychováváni ve víře. Dar víry – právě proto, že je to dar, vykladači říkají, že tento dar víry skutečně znamená takové zmocnění z Ducha Svatého, zmocnění k pevnému postoji v životě. K pevnému postoji, který ale také znamená to posílení ke svědectví, jako jsme o tom nedávno mluvili na středečním setkání (nejen) nad Biblí. Takže za dar můžeme prosit a máme děkovat, ale nenechat tento dar nerozbalený doma na stolku a jen se kochat nad tím, v jaké je krásné krabičce a s úžasnou mašličkou. Ten dar z Ducha Svatého znamená také to zmocnění ke slovům i činům na pravém místě.
A to zmocnění z Ducha Svatého z nás právě nemá dělat duchovní supermany, ale dávat ochranu a obranu. Zejména když slyšíme o těch dalších cestách Ducha Svatého:
10někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. To se snad ani nevyskytuje, můžeme si říct. Ale veškeré moudré promluvení do určité situace, všechno, co přinese pomoc, je z Božího Ducha a z Božího požehnání. A za to můžeme prosit a také děkovat. Pro situace, kdy nám někdo pomůže dobrým slovem, radou a pomocí, i tam, kde my sami jsme přivedeni k tomu, kdo potřebuje naši pomoc. Takže není to okázalé hrdinství, ale inspirace tichým hlasem Páně. A odkud k tomu čerpáme sílu?
11To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. Takže přijímáme dary od Pána Boha a zároveň se nemusíme nějak poměřovat, protože je to na Boží svobodě, na Boží vůli. Právě to spolehnutí se na Boží vůli je dost obtížné v životě křesťana. Někdy bychom tak trochu chtěli Pánu Bohu pomoci s tím plánováním, ale ono to dost dobře nejde. Tu svou vůli a dobré úmysly můžeme předložit Pánu Bohu v modlitbě a vědět, že on posvětí ze své vůle a ze své moci to, co má v našich životech budoucnost. Smíme vědět, že on má vše ve své vládě. A tak když slyšíme: To všechno působí jeden a týž Duch, je to Pán Bůh sám, Průvodce, Přímluvce. Duch Svatý je ten advokát, který se za nás přimlouvá. Přimlouvá se za celý Boží lid, Izrael. Izrael, což znamená „Bojuje Bůh“. Je to taková zvláštní Boží práce, práce Otce skrze Syna v Duchu Svatém. Pán Bůh bojuje za nás, za svůj Izrael, tedy i církev. Pamatuje na každého z nás. V tom tajemném boji života, v tom tichém tázání se na každý den.
Sestry a bratří, Pán Ježíš nám přináší pomoc a očištění. Očistil a uklidil chrám od působení směnárníků a dalších, kdo takto rušivě působili v chrámovém nádvoří. Aby chrám mohl být domem modlitby, jak říká. A ty dary, o nichž jsme dnes slyšeli, jsou nám dány právě k takovému očištění, provázení a službě, k jaké nám nepomohou žádné oběti či směna peněz za chrámové poukázky, dokud nenalezneme z Božího Ducha pokoj ve vlastním srdci. A nejen pro sebe, ale mezi těmi dary Ducha je o kousek dál vyjmenováno také slovo poznání, inspirace Boží. Otevřeme svou mysl a srdce, nebojme se, Pán Bůh o nás ví.
Ž 121 1 … Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?
2Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi.
3Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání.
4Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele.
5Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
6Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
7Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
8Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky.
I za to se modleme.
● Píseň: 392 Z pravé víry vzchází
● Závěrečná píseň: 678 Jeden Pán, jedna víra