● Úvodní píseň
● Vstup: 1Pt 1:1-9 1Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii 2a byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví: Milost vám a pokoj v hojnosti. 3Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. 4Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích 5a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. 6Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, 7aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. 8Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, 9a tak docházíte cíle víry, spasení duší.
● Přivítání
● Píseň: 632 Neskládejte v mocných naději
● Modlitba
● 1. čtení: Lv 16:21-34 21Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. 22Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť. 23Potom vstoupí Áron do stanu setkávání a svlékne lněné roucho, které si oblékl při vstupu do svatyně, a zanechá je tam. 24Celý se omyje vodou na svatém místě a obleče si své roucho. Pak vyjde, vykoná zápalnou oběť za sebe i zápalnou oběť za lid a smírčí obřady za sebe i za lid. 25Tuk z oběti za hřích obrátí na oltáři v obětní dým. 26Ten, kdo vyhnal kozla pro Azázela, vypere si šaty a celý se omyje vodou. Teprve pak smí vstoupit do tábora. 27Býčka k oběti za hřích i kozla k oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do svatyně k smírčím obřadům, dá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výměty spálí ohněm. 28Ten, kdo je spálil, vypere si šaty a celý se omyje vodou. Teprve pak smí vstoupit do tábora. 29To bude pro vás provždy platné nařízení. Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host. 30V tento den za vás vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čisti. 31Bude to pro vás den odpočinku, slavnost odpočinutí. Budete se pokořovat. To je provždy platné nařízení. 32Smírčí obřady bude vykonávat kněz, který je pomazán a uveden v úřad, aby sloužil jako kněz místo svého otce, a který smí oblékat svaté lněné roucho. 33Ten vykoná smírčí obřady za velesvatyni, vykoná smírčí obřady za stan setkávání a za oltář; také za kněze i za shromáždění všeho lidu vykoná smírčí obřady. 34To pro vás bude provždy platné nařízení: jednou v roce vykoná za Izraelce smírčí obřady, aby byli zbaveni všech svých hříchů.“ I učinil Mojžíš, jak mu Hospodin přikázal.
● Píseň: ZpCh 102 To je ten den
● Kázání: Kol 3:9-25 9Neobelhávejte jeden druhého, svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky 10a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. 11Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus. 12Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. 13Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. 15A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. 16Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. 17Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. 18Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu. 19Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně. 20Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, protože se to líbí Pánu. 21Otcové, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly. 22Otroci, poslouchejte ve všem své pozemské pány, nejen naoko, abyste se jim po lidsku zalíbili, nýbrž ze srdce, v bázni Páně. 23Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, 24s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. 25Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.

Milé sestry a milí bratří, pokoj vám.

Slavíme neděli díkůvzdání. Díkůvzdání za úrodu. A také za všechno, co přijímáme a co rozpoznáváme jako Boží dar. My si spoustu věcí přejeme a třeba také očekáváme, ale dar je vždy něco nečekaného, nezaslouženého, co dostáváme nečekaně, je to pro nás překvapením. A dostáváme z pouhé Boží milosti.

Ale jako rozpoznání této Boží milosti je nám dáno vlastně celé Písmo, z něhož čerpáme. A nacházíme třeba místa zapomenutá nebo opomenutá. Například knihu Přísloví, kterou probíráme na biblické hodině, ale obvykle se třeba v synagoze nepoužívá, protože byla a je tradována v rodinách jako právě rodinná moudrost.

Vděčnost. Otázka je, jak jsme na tom dnes s vděčností. A buďte vděčni, říká apoštol. A nepřipojuje k tomu žádné další Slovo výkladu. To snad proto, abychom sami hledali moudrost ve vztazích s bližními a uvědomovali si, co všechno přijímáme jako dar. Na druhou stranu, pokud počítáme s vděčností u druhých, tedy s vděčností za to, co jsme pro ně vykonali, můžeme být někdy zklamáni. Ale Pán Bůh ví o našich skutcích a to, co je konáno z lásky, nebude zapomenuto. – Apoštol pokračuje:

9Neobelhávejte jeden druhého, svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky 10a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. 11Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus. Zde si můžeme představit třeba křest, někdy nově pokřtění přijímají křestní roucho a tak symbolicky dostávají nový šat. I v různých jiných náboženských tradicích jsou tradiční či obřadní šaty, které smývají rozdíly mezi národnostmi, kulturami či sociálním a majetkovým zázemím – a tu jsou si všichni věřící, například na pouti, i navenek rovni. Ale smíme takto vědět, že i když nás v tomto světě dělí, rozdělují a někdy oddělují různé věci, k Pánu Bohu přistupujeme všichni stejně. Ba dokonce čteme třeba v listu Jakubově, že je najednou přijímán chudý člověk před významným velmožem, který má vzácný prsten:

1Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
2Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
3A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: „Posaď se na tomto čestném místě,“ kdežto chudému řeknete: „Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.“
4Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
5Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
7Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
8Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,‘ dobře činíte.
9Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
V našem dnešním čtení nacházíme ještě toto Slovo: Neobelhávejte jeden druhého… někdy se nám nedaří říci všechno opravdově a přímo, i když o nás už ví náš nebeský Otec. A Boží Slovo nás zve:

12Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. 13Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. 15A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.  Milosrdenství, pokoj a odpuštění jsou Boží poklady, které jsou pro nás, abychom před Pánem Bohem mohli dobře žít. Na čtvrtek připadl podle židovského kalendáře Den smíření, Jom kipur. A jsme takto i dnešním Slovem zváni i k odpuštění a narovnání vztahů, vysvětlení různých bolavých míst, k nekonečnému odpuštění, jak říká Pán Ježíš, až sedmdesát sedmkrát. Apoštol píše:

16Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. Tady je taková krásná rada: Napomínejte se a učte se, tu si můžeme představit knihu Přísloví. Napomínejte se a učte se navzájem. Skrze tu přijatou a sdílenou moudrost. Ale to není a nemá být jen systém pouček, návodů k použití, takový Pán Bůh není. Ze svého Ducha nám dává také Slovo k potěše: Oslavujte Pána písničkami, to jsou žalmy, dnes v biblickém kánonu seřazené hned o knihu předtím.

17Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. Tomu bychom ještě rozuměli. Třeba jako požehnání práci a výzvě k modlitbě. Jako to mají v heslu mniši benediktini, ora et labora, modli se a pracuj.

Ale pak nadchází verš, který se může zdát problematický: 18Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu. Ale i pro chlapy se tu něco najde: 19Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně. Boží Slovo pamatuje spravedlivě na všechny a přiznává přízeň všem. Však také všechno to Šalamounovo poučení, teď mám na mysli knihu Přísloví, má krásný závěr: chválu ženy statečné. A naopak mluví třeba Sírachovec 26: 1Blaze manželovi dobré ženy, počet jeho dnů bude dvojnásobný. 2Statečná žena působí svému muži radost, naplní jeho léta pokojem. 3Dobrá žena je dobrý podíl; za podíl ji dostanou ti, kdo se bojí Hospodina.

Apoštol píše i pro rodiče a děti: 20Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, protože se to líbí Pánu. 21Otcové, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly. Boží Slovo je zde pro děti i rodiče, je zde Slovo moudrosti pro malé i velké.

22Otroci, poslouchejte ve všem své pozemské pány, nejen naoko, abyste se jim po lidsku zalíbili, nýbrž ze srdce, v bázni Páně. – Ty verše o otrocích a o otroctví jsou pro nás asi provokativní. Jistě je těžké mluvit dnes o otroctví, ale už tato slova jsou vlastně reformní, kdy ale i otroci byli posluchači  a adresáty tohoto listu, byli tedy členy křesťanského sboru. A k jejich práci se přiznává Pán Bůh: 23Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, 24s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. Také i dnes nejsme všichni podnikatelé, ale ani ti to nemají jednoduché. Všichni bychom mohli mít pocit, že pracujeme „na někoho“, pro někoho jiného. V pátek a v sobotu byly volby a na politiku můžeme mít, i když už nežijeme v království nebo císařství (nebo možná právě proto), svůj vlastní názor. Ale i když jsou v tomto světě i takzvaně mocní, platí toto Slovo: 25Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.

A tak i když stále na něco čekáme, doufáme a věříme v Kristovu milost. A to Slovo naděje je pro všechny skupiny ve sboru, různé lidi, pro různé služby, v nichž jsme postaveni. Pro muže i ženy, rodiče i děti, bohaté, méně bohaté i chudé, podnikatele, zaměstnance i nezaměstnané, pro ty, kteří se cítí svobodně i pro ty, kteří se cítí něčím či někým zotročeni a zotročováni.

- Modleme se.
● Píseň: 500  Já chtěl bych, Bože můj 
● Ohlášky
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání
● Požehnání – galské z 15. století: Bože, buď v mé hlavě a v mém chápání, Bože, buď v mých očích a v mém hledění, Bože, buď v mých ústech a v mém mluvení, Bože, buď v mém srdci a v mém myšlení, Bože, buď v mé smrti a mém loučení. Amen.
● Závěrečná píseň: 176 Někdo mě vede za ruku