● Úvodní píseň
● Vstup: Da 7:13-14 13Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. 14A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je moc věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno.“
● Přivítání
Píseň: 650 Začnem píseň novou
● Modlitba
● 1. čtení: 1Kr 19:1-16 Achab oznámil Jezábele vše, co udělal Elijáš, že pobil všechny Baalovy proroky mečem. Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: „Ať bohové udělají, co chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi naložil s nimi!“ Když to Elijáš zjistil, vstal a odešel, aby si zachránil život. Přišel do Beer-šeby v Judsku a tam zanechal svého mládence. Sám šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové.“ Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň a jez!“ 6Vzhlédl, a hle, v hlavách podpopelný chléb, pečený na žhavých kamenech, a láhev vody. Pojedl, napil se a opět ulehl. Hospodinův anděl se ho však dotkl podruhé a řekl: „Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!“ Vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu. Tam vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Bůh mu řekl: „Co tu chceš, Elijáši?“ Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“ Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.  Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný. Jakmile jej Elijáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas pravil: „Co tu chceš, Elijáši?“ Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“ Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.
● Píseň: ZpCh  91 S námi je Bůh
●Kázání: Kol 2:12-17 12S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. 13Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. 14Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. 15Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství. 16Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. 17To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.

Milé sestry a milí bratří,

pokoj vám. -

Máte rádi horory? Katastrofické filmy? Pro někoho oblíbený žánr, pro jiného filmový odpad. A o čem pojednávají a co a jak zobrazují… Přírodní katastrofy – jsou trestem od Pána Boha? Hospodin v tom větru ani v tom zemětřesení nebyl – ale pak přišel jemný a tichý vánek. Co tedy egyptské pohromy? Egypťané si všechny projevy zemědělského roku spojovali s určitými bohy a vzdávali jim úctu. Tzv. egyptské rány mohly Egypťany jen rozrušit, co že to ten který bůh živlů dělá, že se nějak přeprogramoval… ale asi pak poznali, že moc zde ukazuje jiný Bůh.

Hospodin v tom větru ani zemětřesení nebyl. A to se zde tedy ukazuje kdo? můžeme se ptát. Ale Pán Bůh nestojí za ničivými silami tohoto světa ani přírodními katastrofami. Vždyť po potopě slíbil, že lidstvo již nikdy nevyhladí. A po velkých katastrofách jako by na to lidé zapomněli a třeba po velkém zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 si mysleli, že nastane konec světa.

Přírodní podmínky tu prostě nějakým způsobem jsou a my se můžeme jen ptát, co všechno určuje běh zemědělského roku a proč někde je katastrofální neúroda. Ale my jsme postaveni před nějakou situaci a tu si klademe otázky, jestli tohleto vidí Pán Bůh, jestli se na toto může jen tak dívat a jako by se nám někdy zdálo, že třeba ztratil hodinky. Ale on nás i navzdory různým otřesům v našem životě nikdy neopustí. I když různě měříme čas, různě na čas myslíme a něco nám připadá nekonečně dlouhé, čekáme třeba na nějaké vysvobození nebo naopak bychom si přáli štěstí a úspěch už napořád. Biblický Kazatel si všiml, že čas obsahuje skutečně všechno, ale pak řekl: Spatřil jsem též, že veškeré dílo Boží, dílo, které se pod sluncem koná, není člověk schopen postihnout; ať se při tom hledání pachtí sebevíc, všechno nepostihne. Ani moudrý, řekne-li, že zná to či ono, není schopen všechno postihnout. Ani ten moudrý, který spisoval ta Přísloví, neví všechno a pokorně přiznává, že není schopen všechno popsat. Ale to nás nemusí děsit. Publicista Karel Hvížďala řekl v pátek v rozhlase: „Doba se kolem nás stává stále složitější, a tak hledáme i na složité otázky jednoduché odpovědi.“ A potom tyto jednoduché odpovědi slyšíme kolem sebe. A může se stát, že bychom se podle nich chtěli řídit. Když je to přece tak jednoduché. A může se stát, že nevinný člověk je takto odsouzen, někdo se na něj dívá skrz prsty. Když přitom sám hledá třeba ten svůj čas a své místo.

Ale smíme vědět, že ten náš čas, ten náš kalendář, má pod vládou náš Pán. V pátek jsme si o tom povídali a příští pátek se dozvíme ještě víc, jak lidé různě počítali čas. Někdy se toho třeba obáváme, nevíme, co nás čeká. Někdy ztrácíme chuť do dalších plánů. Ale nade vším bdí náš Pán, který není v zemětřesení ani v hromu, ale přichází jako jemný vánek k tomu, kdo má otevřené srdce. Protože nám přináší to osvobození, jak říká apoštol: 14Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Kříž tedy není místem konce, ale místem nového začátku. Skoro bychom mohli říct – znamením nového kalendáře, nového věku. Nového věku a nového času pro nás, vítězství Kristova. Proto apoštol píše: 16Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. 17To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. Tedy to, co, kdy a jak slavíme a připomínáme v našich životech, nemá vliv na naše přijetí u Pána Boha. To, co je důležité, je Boží ochrana nad námi. Navzdory našim starostem i smutkům, protože ty jsou už přibity na kříž.

- Modleme se.
● Píseň:   554 Kdo Bohu ve všem oddává se
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání
● Požehnání – irské: Dejž tobě Hospodin duhu po každé bouři, smích do všech slz, zaslíbení ve všech starostech a obavách a požehnání pro každou zkoušku. Pro každou starost života dobrého přítele k pomoci, nad každé lkání radostnou píseň a odpověď na každou modlitbu. Amen.
● Závěrečná píseň: 702 Mír na zemi daruj nám

Dnes nás navštívil bratr farář Matějka s manželkou.