● Vstup: Ž 91:1-2
1Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. 2Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“

● Píseň: 258 Můj Ježíš mé jest žití
● Modlitba
● 1. čtení: Mt 2:1-12 1Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:  2„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ 3Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;  4svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.  5Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:  6‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“  7Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:  8„Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ 9Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. 10Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. 11Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. 12Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
● Píseň: ZpCh 64 My jsme zde
● Slovíčko pro děti
● Kázání: Mt 2:13-16.19-23     13Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ 14On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta 15a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘ 16Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. 19Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě 20a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“ 21On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země. 22Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských 23a usadil se v městě zvaném Nazaret – aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.

Milé sestry a milí bratří,  pokoj vám. -

Máte už snězeno cukroví? Já se přiznám, že už skoro ano. Po Novém roce se může zdát, jako by už nebylo co slavit. Někdo tento čas už vnímá jako vyprázdněný třeba jako ten talířek snězeného cukroví. Proto jsem začal tou otázkou. A přece ještě po Vánocích máme další příležitost k zastavení. K rozjímání. Ke čtení Písma (ke čtení z Bible). A možná právě ke slavení.

Svátek Tří králů bývá možná opomíjen. Výrazem toho také je, že v českých zemích je to normální pracovní den. A přesto je to ještě součást času vánočního, dokonce pravoslavní křesťané teprve nyní slaví Vánoce. My v západním křesťanstvu si pak připomínáme různým způsobem tyto „tři krále“, jak je nazvala tradice. A tradice jim také dala jména. Kašpar, Melichar a Baltazar. Přitom ti tři králové značí těmito písmeny každý dům požehnáním: Christus haec mansionem benedicat – Kristus ať žehná tomuto domu. (Ještě se někdy ta písmena K+M+B nacházejí z vnitřní strany dveří, to potom ale znamenají připomenutí Klíče, mobil, brýle…)

1Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:  2„Kde je ten právě narozený král Židů? Ponechám teď stranou, že v původním textu jsou mágoi, tedy mágové, kouzelníci. Oni přicházejí, protože mají nějakou motivaci: Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ A právě se svou přirozenou nechutí k horoskopům a astrologii jsem přemýšlel nad tím, jak a proč si tyto astronomické úkazy Pán Bůh použije.

3Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;  4svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.  5Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:  6‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ I na východě byla tato proroctví známa, a to pravděpodobně od dob babylonského zajetí Židů. Různé předpovědi a věštby se připomínají i dnes, ať jsou již připisovány Sibyle nebo Nostradamovi, v našem příběhu je ale důležité, že zde máme vlastně multikulturní scénu. Židovský král strachující se o moc v době, kdy jeho zemi okupují Římané. Hvězdáři z Východu, pravděpodobně Babyloňané. A král Židů, jehož moc však je a bude úplně jiná. Proto se také tento svátek nazývá Zjevení Páně, že byl zjeven těm z národů, kteří spatřili jeho znamení.

Co tedy ten svátek Tří králů pro nás znamená? Smíme a máme pozvat k oslavě i další lidi. A někdy to chce delší čas. Poslouchal jsem v rozhlase religionistu Zdeňka Vojtíška, který řekl, že dnes jako by každý chtěl být sám sobě prorokem i knězem. A nic a nikoho jiného k tomu nepotřebuje. Ale tady vidíme, že Pán Ježíš nějak přitahoval a přitahuje různé skupiny lidí. A tito mudrci, ve svém národě asi proroci i kněží, prostě nějak poznali Boží znamení. A nechávají se pozvat. Stojí jim to za to, a tak se vydávají na cestu.

Přicházejí tedy do Betléma a přinášejí symbolické dary. Zlato pro krále, kadidlo pro kněze a myrhu k prorockému pomazání.

Jak asi víme z příběhu dále, Herodes chtěl pak mudrce využít a Pána Ježíše najít.

A potom se anděl Hospodinův ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ Boží Slovo nezakrývá ani zlé věci tohoto světa. 14On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta 15a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘ Pak také nastává to vraždění neviňátek. A i takovému nebezpečí dnes mnozí čelí, třeba na základě náboženské příslušnosti nebo národnosti. A čekají na vysvobození jako Josef.

19Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě 20a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“ 21On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země. Boží pokoj, mír, je zde pro všechny a nelze jej nařídit, nelze jej uzákonit, nelze ho dosáhnout čistě lidskými prostředky ani silou. A nám lidem se to může zdát dlouho, ale od Josefa se můžeme naučit třeba té trpělivosti, která nám někdy chybí.

22Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských. Galilea pohanů, jak říká prorok Izaiáš, tam napříště bude tento nový Král působit. A pro nás je důležité také poselství o tom, že i něco malého a bezvýznamného, jako je novorozeňátko v tlačenici sčítání lidu, může mít velký význam. A do nového roku a ve svátek Tří králů k nám mluví o tom, že své dary můžeme dát k dispozici. Asi nejde jen o zlato, kadidlo, myrhu, výměru lesa, vlastní dílnu nebo občerstvení, ale možná o kousek od každého. Možná má jít o dary Boží dobroty, které často pokládáme za bezvýznamné a nevnímáme je už jako dary. Nevnímáme je už jako nic výjimečného. Nepokládáme je za nic vzácného. Ale to Slovo, které se stalo tělem, promlouvá. Promlouvá do všech kultur. Ke všem národům. A právě na různé cesty a do různých našich životních poutí. Když se můžeme setkat s jiným, cizím člověkem, který si s sebou třeba jako ti tři mudrci nese trochu jinou životní moudrost. Ale cítí nějaký smysl, nějaké volání, a tak se vydávají na cestu.

Proto bych skončil myšlenkou slovenského kazatele Alexandra Barkociho: To, co slyšíte tady, v kostele, ve sboru, je jen jako když nastartujete auto. A tím autem je pak třeba jet ven. – Ale pokaždé znovu nám všem k tomu zní Pánovo pozvání: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi, a já vám dám odpočinutí. Amen. Modleme se.

● Píseň: 274 Vítej nám, hoste přemilý
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání
● Požehnání
● Závěrečná píseň: 489 Tvé požehnání