● Úvodní sloka
● Apoštolský pozdrav: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Amen.
● Píseň: 384 Pomoz mi, můj Pane
● Modlitba
● 1. čtení: J 4:1-26 1Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan – 2ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci – 3opustil Judsko a odešel opět do Galileje. 4Musel však projít Samařskem. 5Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; 6tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne. 7Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ – 8Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. – 9Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. 10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ 11Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu? 12Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ 13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. 14Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ 15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“ 16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“ 17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže. 18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ 19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. 20Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“ 21Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. 23Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. 24Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ 25Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ 26Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“

● Píseň: 635 Tvá, Pane, láska
● Slovíčko pro děti
● Kázání: Iz 55:1-131„Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! 2Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! 3Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná. “ 4„Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce. 5Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil.“ 6Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. 7Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho. 8„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. 9Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. 10Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. 11Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.“ 12„S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat a všechny stromy v poli budou tleskat. 13Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení, které nebude vymýceno.“

Milé sestry a milí bratří,
pokoj vám.

Dneska to vypadá jako pozvání na nákup: Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Říkal jsem si, co je to za kombinaci. Mléko bylo ve Svaté zemi důležitou surovinou, pilo se v tamních podmínkách i kyselé a samo o sobě bylo symbolem dostatku. V řeckých bájích je pak božskou potravou, která přináší nesmrtelnost. A víno asi dlouho vysvětlovat také nemusím. Symbol smlouvy i života, lék, desinfekce (vzpomeňme na milosrdného Samařana),v Příslovích je však někdy k potěše, jindy k posměchu a je třeba se před ním mít na pozoru.

Bez peněz. Peníze jsou vždy až na prvním místě, i Pán Ježíš používá několik podobenství o penězích. Třeba dar chudé vdovy v Chrámu je vlastně slovní úloha o procentech. Ale zde máme stoprocentní slevu. Od Pána Boha, z milosti. A ta milost se nám otvírá jako i pro tu ženu u studny, která spěchá za parného středomořského dne rychle pro vodu, aby ji nikdo neviděl. Protože tu je jediná naděje, že o ní nikdo nebude roznášet drby, že ji nikdo nebude ponižovat a doufá, že jsou všichni před parnem schováni u sebe doma. Ale přichází Pán Ježíš a mění naše životy. Slovo o osvobození nám zní od Pána Ježíše i od proroka.

2Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nevím, co by na toto Slovo řekl nějaký nutriční terapeut, nevím, co by na to řekl. Ale prorok nám nechce zvyšovat hladinu cholesterolu. Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? – a to mohou být různé věci. Bratři z jednoty bratrské rozlišovali všechny věci na podstatné, případné a služebné. Podstatné, to je jasné, případné se použijí, když je tomu třeba a služebné prostě jen slouží a jsou prostředkem něčeho. Zajímavé je, že třeba Bible je věc služebná. Tedy není třeba knize Písma svatého vzdávat úctu, jak to výslovně uvádějí ve svém katechismu bratři z Církve československé husitské. Zaznívá nám Boží Slovo. Živé Slovo. Poslechněte mě, to je Slovo od Pána Boha. A takové slovo nerady slyší nejen děti.

2Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, to nemá snad být výčitka, ale nabídka. 3Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! V dnešní době všudypřítomných reklam jsme spíše imunní a uzavření vůči nějakým vnějším hlasům.

A pak slyšíme slova o živé vodě, dokonce o tuku, víně a mléku. To jsou doklady o tom, jak to s námi Pán Bůh myslí dobře. Nejenže slyšíme o těchto darech, ale navíc slyšíme kupujte bez peněz – a uzavírá se tu i smlouva o Božím daru: Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná. Smlouva, kontrakt s Hospodinem, platí i pro nás a je to smlouva věčná. Pro nás nepředstavitelný, ale zároveň utěšující příslib. A ten David tam dělá co? Pro lid Páně jde o poukaz na tradici, že si Pán Bůh obrazně řečeno necucá z prstu smlouvy, které by měly dole malými písmenky připsané různé podmínky, ale je to smlouva, která se opírá o už prokázaná milosrdenství. “ 4„Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce. Spravedlivé právo Boží. Které platí pro všechny národy.

5Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil.“ 6Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. Tak Slovo Boží a oslovení Boží je zde i pro jiné národy, i když jako Samařané uctívají Pána Boha na jiné svaté hoře nebo trošku jinak. (Sijón x Gerizim)

7Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho. A tu máme sklon posuzovat lidi kolem sebe a tu či onu věc označovat za svévoli. Ale toto Slovo je prorocké, zaznívá od Hospodina prostřednictvím proroka a má je uslyšet každý jednotlivý člověk. Není to rozkaz kolektivu, je to řeč k jednotlivému lidskému srdci. Abychom společně se svými bližními, kteří uslyší Hospodinův hlas, jej oslavovali a společně užívali darů vína a mléka, chleba a vína a vzájemného přijetí i odpuštění, nové cesty i napravení historických křivd.

8„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. 9Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. Tím nechce Pán Bůh říci, že by se nepřiznával třeba k těm mírovým snahám, ale třeba také to, že On nás tou cestou smíření a odpuštění předešel a předchází. A jak říká prorok v dalších verších, Hospodin sám dává déšť nebo sníh, aby pak z půdy vzešla úroda a člověk užíval podle slov biblického Kazatele dobrých darů jako daru Božího.    Který nám pomáhá při naší cestě a při svědectví. 12„S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat a všechny stromy v poli budou tleskat. 13Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení, které nebude vymýceno.“ Trvalé. Co je dnes trvalé? Zprávy možná už ani nesledujeme, elektronika je spotřební, a tak bychom mohli pokračovat. Ale zde slyšíme o trvalém Božím znamení, které navíc nebude vymýceno. I když už nestojí jeruzalémský chrám. I když na Boží lid bylo organizováno nespočet pogromů a různé totalitní systémy pronásledují církev dodnes. A Pán Bůh ví o tom všem stejně, jako ví i o našich osobních problémech a trápeních. Ale můžeme stále přicházet k němu. Můžeme mu stále toto vše předkládat. Nebude vymýceno Boží znamení. Ale právě pro Boží milost máme sami dále šířit a rozdávat ty dobré dary k lidskému životu jako chléb a mléko i k radosti, jako jsou víno a med. Kéž jich užíváme i rozdílíme právě s tou moudrostí jako medu, o němž hovoří Přísloví. Modleme se.

Pane Bože, ochraňuj nás, prosíme, když jsme sami se svými starostmi. Se svou vírou. Když se dostaneme do situace jako ona žena, že pro oživení spěcháme nepozorováni ne snad v horkém počasí, ale potají s vědomím vlastních vin, toho co se nám nepodařilo a kde jsme selhali. Prosíme, dej nám nově povstat a dej nám sílu, když smíme přijímat ze tvých darů. Pošli nás k těm, kteří sem sami nedojdou. Pošli nás k těm, kteří sem přijít nemohou nebo nechtějí. A dej nám odvahu srdce tam, kde je nám těžko promluvit. Prosíme, posiluj nás svými pravými dary. Amen.
● Píseň: 521 Prozpěvuj, ó věrná duše
● Vyznání víry
● Přímluvy
S důvěrou ve tvé milosrdenství, Pane, poroučíme do tvých rukou všechny, za něž se modlíme, skrze Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána. Amen.
● Liturgie sv. Večeře Páně
● Ohlášky
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání:  Zj 22:13-14.20-21
● Požehnání
● Závěrečná píseň: 550 Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti
● Postludium