● Tradiční píseň 366:1
● Píseň: 200 V Tvé síle, Pane Bože můj
● 1. čtení: Zj 22:20-21

20Ten, od něhož je to svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši! 21Milost Pána Ježíše se všemi.

● Píseň: Zp 47 Ježíš, nejkrásnější ze všech jmen

● Kázání: Zj 20:16. 21:22-27

16Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 22Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. 23To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. 24Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. 25Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. 26V něm se shromáždí sláva i čest národů. 27A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

Milé sestry a milí bratří,
pokoj vám.

        A noci tam už nebude. My máme před sebou text ze Zjevení, někdy bývá zjednodušeno jen v katastrofický scénář. A tak se obvykle rozumí slovu apokalypsa. Stačí si připomenout americký film Den nezávislosti. Ale to slovo apokalypsis znamená vlastně zjevení, odkrytí, odkrytí něčeho, co je skryto, poodhalení věcí budoucích. A stejně jako dnes ty katastrofické filmy byly v tehdejší době apokalypsy velice oblíbené. Byly to takové dobové bestsellery. A Zjevení Janovo se jim trochu vymykalo. Protože zjevuje naději tomu, kdo jej čte a nemaže med kolem úst. Ony se ty apokalypsy často odvolávaly na dávné proroky například, ale Jan říká: Ne, teď a tady je pro nás tato naděje.

A když jsem procházel to dnešní čtení a v tom všem popisu světa budoucího jsem se ptal, co je tou nadějí pro budoucnost, je to právě toto Slovo: A noci tam už nebude. Tedy ne nějaké budoucí kosmické hrůzy, ale věčné světlo, které přináší naději.

A noci tam už nebude. Někdy prožíváme takový večer nebo noc, kdy jsou všichni v teple, u televize, mají jiný program, jen my stojíme u otevřených dveří nebo na balkoně, nemůžeme usnout a něco nebo někoho vyhlížíme. Takováto noc už nebude, otevírá se nám zde zaslíbení Boží, naděje pro každý nový den.

A noci tam už nebude. Zkusme si to přečíst očima malého dítěte. Které se bojí v noci. Kdoví, co za příšery žije pod postelí. A my jako děti Boží čerpáme tu naději, že už nebude noc, už nebude tma, už nebude strach. A něco z toho prožíváme, když ve víře přijímáme dobré věci, z lásky, v naději, v naplnění toho, za co jsme dlouho prosili, v odpuštění, v uzdravení. To je skryto v symbolu toho města zářícího, které má symbolicky dokonalé míry a je otevřeno všem lidem.

A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života. Ne kdo někdy pochyboval nebo se rouhal, ne kdo někdy zalhal, ale kdo se rouhá a lže. Kdo tak činí stále. Ale my jsme přece zváni k naději odpuštění na každý den. A proto je důležité si uvědomit, že kniha Zjevení není předpověď hrůz, ale svědectví naděje. Naděje, která spočívá v odpuštění, naděje, která spočívá v obrácení, naděje, která spočívá v Božím sklonění se k nám. My jsme zváni k naslouchání Božímu hlasu, jsme zváni k tomu, abychom odpouštěli jeden druhému, ale nic z toho by nebylo možné, kdyby nás už předtím on nepřijal. Nic z toho by nebylo možné, kdyby nám už předtím neodpustil na kříži.

        16Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 22Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. V tom všem, co je nám zaslíbeno, už není žádný kostel! Co to znamená? Může to pro nás znamenat, že se můžeme těšit z Boží vlády. Ale nejen to. My nežijeme tou nebeskou nadějí jen v nějakém vytržení, jak by nám někdo mohl říci. My žijeme tou nebeskou nadějí teď a tady, kdy spolu mluvíme o tom, co prožíváme, co je pro nás potřebné, co můžeme jeden druhému dát, za co máme, ale také smíme prosit, za co smíme děkovat. Jsou věci, které se nevejdou do žádných výkazů a statistik, o kterých se dá těžko i něco vypovědět. Nebo o kterých se těžko dá vypovědět plně. Já můžu říct, co vnímám v životě jako dobré, ale těžko mohu plně vyjádřit, jak Pán Bůh jednal a jedná v mém životě. A proto, když slyšíme slova proroctví, která se nám zdají skutečně jako nebesky vzdálená, je to pro nás naděje: 23To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Ne nějaký náš rádoby samostatný zdroj energie. Ne naše nezávislost. Ale Beránek Boží.

        24Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Když si přečteme noviny nebo se podíváme na televizi, zdá se někdy, že králem je třeba ten, který má monopol na prodej některých potravin, nebo ten, kdo se objevuje často v televizi, nebo ten, který je v čele nějaké světové mocnosti, ale v tom je právě ten háček. Pán Bůh, který se pro nás stal malým dítětem, přichází do každé naší chvíle. Když chceme být sami. Nebo když jsme osamocení a opuštění. I do chvil, které sdílíme s druhými. On rozumí tomu, co nikomu nedokážeme vypovědět a co nikomu nedokážeme svěřit. On nás provede každou situací. Jonáš si myslel, že před Pánem Bohem lze utéct. Bloud, pošetilec, zmíněný v žalmu, si myslel, že tu Bůh není. Ale Pán Bůh, zjevený v Pánu Ježíši Kristu, je s námi. Chodil po této zemi, jedl, pil, kázal, uzdravoval, trpěl, je nám zvěstován jako Beránek. Nás to svědectví provází ze tmy do světla, z ticha do radostného zpěvu, z bezcílné existence k dobrému i pragmatickému plánu pro život. A kde se v tom najdeme? Všude tam, kde vyhlížíme, zakoušíme nebo poskytujeme pomoc. A máme k tomu dobré zaslíbení pro všechny naše kroky:

        25Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. Nám už to asi moc neřekne, ale dokud měla města hradby, jejich brány se na noc zavíraly. A zde čteme o branách stále otevřených, aby do Boží blízkosti mohli stále přicházet další lidé, které máme zvát. Jen se nesmíme nechat zklamat.

        A noci tam už nebude. Noc jako všechno, co vnímáme ve svém životě jako ztrátu, deficit, bolest, prázdnotu, zranění, jizvu, nic takového nemá v Božím plánu místo. Tedy ne že by Pán Bůh s námi nebyl při tom, když zranění, ztráty a jizvy máme ve svém životě! Ale on je všechny přibil na kříž! Proto v jeho vládě už noci nebude. A proto každý den v modlitbě a každou neděli při bohoslužbách smíme přinést to, co nás tíží, protože to byly naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, jak říká prorok Izaiáš. Bible nám neříká, že nebudeme nikdy nemocní, ať už jakkoli. Bible neříká, že nás nikdy nepotká zranění. Ale máme vědět, že v tom nebudeme osamoceni. Že vrcholem té Boží stavby není naše nesplacená hypotéka, tajná bolest v srdci, výběr školy, inventura, nesmyslná byrokracie od účetnictví až po výběr kompenzačních pomůcek. To všechno je totiž v Boží péči, i náš smutek, bolest nebo starost. Protože vrcholem našeho světa je trůn Boží a Beránkův, Boží vláda.

        26V něm se shromáždí sláva i čest národů. Protože nezáleží na tom, co má který národ ve znaku nebo na vlajce. Ale jestli směřuje k tomu dobrému, co má pro nás Pán Bůh připraveno ve své péči. A ještě i dnes jsou národy, které nemají svůj vlastní překlad Bible v rodném jazyce. I za ně se můžeme modlit. Aby lidé ze všech národů směli poznat svého osobního Spasitele. V tom dnešním zaslíbení dále čteme:

        27A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života. Nic nesvatého – i v tomto Slově je ukrytá možnost. Možnost k obrácení, která je stále otevřená a k níž jsme zváni i my, abychom nesli to svědectví. Nic nesvatého – to také znamená, že i další lidé mohou poznat, kdo je nad celým světem i jejich životem svatý a přináší pomoc.

Vrátím se k začátku kázání: A noci tam už nebude. Žádná noční příšera pod postelí ani nic z toho, čeho se bojíme i jako dospělí často za bílého dne, nad námi nemá moc. Zatím se s něčím zlým občas setkáváme, ale nemá to nad námi moc. Protože v Božím plánu není nic nesvatého. Z našeho prvního čtení slyšíme: 20Ten, od něhož je to svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši! 21Milost Pána Ježíše se všemi. Tedy ne se všemi jen spravedlivými, ne se všemi jen dokonalými, ale se všemi. A když se ti, bratře, sestro, bude zdát, že je noc, neboj se. Přichází léto, a i když občas musíme ve svém životě něco přesadit, je to Pán Bůh, který nám dává vláhu a občerstvení pro každý nový den. Přichází léto, a tak volejme v modlitbě a v písni k Pánu Bohu, který ví, kde potřebujeme světlo a to pravé místo, i když jsme sami občas něco pořádně pohnojili.            Modleme se.

● Píseň: 381 Ó přijdiž, přijdiž, léto Páně
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Staré irské požehnání: Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly. Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas. Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách. Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku. Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost. Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý. Amen.
● Závěrečná píseň: 675 Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli s kytarou