Betlém – práce dětí z nedělní školy.

● Úvodní píseň
● Vstup
● Přivítání
● Píseň: 261 Aj, čas vzácný přišel
● Modlitba
● 1. čtení: Mt 25:35-36 35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
● Píseň: ZpCh 6 Budiž chválen Ježíš Král
● Slovíčko pro děti
● Kázání: B21 Matouš 11, 2–11 ²Jan se ve vězení doslechl o Kristových skutcích a poslal za ním své učedníky³s otázkou: „Jsi Ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ ⁴Ježíš jim odpověděl: „Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte:⁵slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.⁶A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.“ ⁷Když pak ti muži odešli, Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: „Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?⁸Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Ti, kdo nosí nádherné šaty, jsou k vidění v královských domech.⁹Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka.¹⁰Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.‘ ¹¹Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on.

Milé sestry a milí bratří, pokoj vám.

Proč takovýto text na adventní neděli? Vždyť zde Jan Křtitel, již za svého kazatelského působení a momentálně dokonce ve vězení, vítá Pána Ježíše také už dospělého. Zná ta Slova proroctví, a přesto se jaksi potřebuje ujistit: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného? Nabízí se otázka: Je možné, že i tak zbožný člověk, když je v úzkých (konkrétně ve vězení), může o Kristu pochybovat? Jan Křtitel měl zřejmě o Mesiáši a jeho činech ještě jinou představu, než to, co se o nich dozvěděl. A nejen on – však také je psáno: 18Přišel Jan, nejedl a nepil – a říkají: ‚Je posedlý.‘ 19Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky.“ Jako by se nám tu promítala kniha Přísloví. Ty důležité skutky nejsou v jídle a pití, ale v tom, jak člověk a i Pán Ježíš jako člověk ukazuje na Pána Boha. V tom je věrný i Jan Křtitel, když vyvrací domněnky o tom, že on sám by měl být tím Mesiášem. I když pak se také ptá, jestli Pán Ježíš je opravdu tím Mesiášem, nepřišel s žádnou viditelnou mocí, se zástupem nebeských vojáků. Někdy to může tváří v tvář událostem ve světě být i naše otázka. A také otázka po tom, jestli to není nějaký klam.

Také my někdy potřebujeme takovou jistotu a klademe si otázky. Otázky na to, zda a jak Pán Ježíš dnes působí mezi námi. A možná bychom o něm i my měli někdy rádi průkaznější důkazy, na které by bylo možno ukázat, když se nás někdo ptá. A když my slyšíme to Slovo: „Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte“ - když jsem nad tímto Slovem přemýšlel, viděl jsem zrovna reportáž z chráněné dílny. A to skutečně bylo místo, kde najednou lidé, kteří byli dříve vnímáni jen jako potřební, o něco později jako ti, které se přece nesluší ukazovat na veřejnosti, zatímco dnes pomalu získávají své důstojné místo, přijetí, většinou také přístupnou práci. Kde také s někým dalším promluví pěkné slovo, vidí výsledek své práce. I když ve čtvrtek jsem přišel z Radosti a pod článkem o mamince s postiženou dcerou jsem si přečetl tolik komentářů navrhujících „rychlé řešení“, že jsem tu internetovou stránku raději rychle zavřel. Není to řešení, ale jediné co můžeme dělat je šířit dobro a pomoc. My mnoha věcem nerozumíme a také Bible nás varuje před tím chtít ze sebe dělat soudce lidských životů, rozhodnutí či skutků. I pro potřebné je možno udělat spoustu dobra, za které pak vidíme vděčnost.

Takže pokud máme vyprávět o tom, co slyšíme a vidíme, můžeme svědčit o těchto pozitivních příkladech, s nimiž jsme se setkali a které vidíme kolem sebe. Takzvané ostrůvky pozitivní deviace. Ostrůvky něčeho dobrého, co můžeme dokázat pro druhé.

A když takové místo a takovou podporu potřebujeme my sami, tak v té dobré zprávě je také pomoc pro nás. Ano, někdy čekáme dlouho. Je to někdy obtížné. Ale Pán Bůh nám sešle pomoc a nenechá nás samotné.

Počátkem a vrcholem toho je, že se chudým zvěstuje evangelium. Kdo jsou ti chudí? Chudí v bibli právě nejsou jen nemajetní. Chudí nemají šance ani ambice. Ale jsou obvykle pokorní a tiší. Nepřizpůsobili se většině. Neočekávají už od člověka, zato mohou očekávat od Pána Boha. A na ty on Pán Bůh myslí. Takovým je zvlášť blízko. Pro takové zvlášť přišel Pán Ježíš. Jako malé dítě, aby ukázal, že Bohu není cizí lidský osud. A také si různě používá lidi tak, že zastavuje (také nás) na cestě, aby také nás změnil. Změnil třeba i v tom, co bychom v budoucnu původně očekávali. Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: „Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?8Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Ti, kdo nosí nádherné šaty, jsou k vidění v královských domech.9Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka. Na co jste se přišli podívat? To významné, přelomové a důležité, co přijímáme ve svém životě, nemusí nastat s fanfárami, nemusí nám tu změnu oznamovat krásně oblečený člověk – a někdy třeba ani farář ne – ale jeho hlas je už podle proroctví tichý a nenechává se slyšet na ulici. Zaznívá třeba do těch chráněných dílen.  A tak my jsme zde zváni, abychom se dívali kolem sebe, zavítali na poušť nebo do chléva, i obrazně řečeno. Protože i v té poušti může někdo znovu založit oázu, i v chlévě se k nám Pán Bůh sklání. A tak ve veškerém tom našem chlívku se teď a tady, mně i tobě může ukázat Pán Bůh – a najednou je zde i pro tebe nové Slovo, nové oslovení, najednou přicházejí i ti, kteří přijdou výjimečně nebo zdaleka.

A k těm když směřujeme, tak ta touha být v Hospodinově blízkosti, před Něj předstoupit, to prvně znamená dokázat přijmout čistě a bez přetvářky každého jednoho, který se vedle mě objeví, koho mi Hospodin právě proto do cesty postaví. Nikdo netvrdí, že se mi to vůči všem vždy podaří, ale Hospodin do srdce vidí, zná naše pohnutky, naši vůli, naši snahu. Snad to není až tak o výsledku, jako právě o cestě, snaze, procesu samotném, Kdybychom to dokázali, svítili bychom si na cestu svatozáří už tady…ale to nejde tak lehce. Denně odpadáme a Bohu díky, smíme se denně zvedat ze své všelijaké hříšnosti a denně se znovu obracet.

A ke komu a kam nás to má vést, to nám říká dnešní Slovo:

10Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.‘ 11Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on, říká Pán Ježíš. To je trochu provokativní od Pána Ježíše, nemyslíte? Co tím chce říci?

Tento hlas totiž můžeme uslyšet také my. Také my se můžeme nechat pozvat. ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.‘ Jsme ty, já také takovým poslem? Co můžeme udělat pro Pána Ježíše?

Na jiném místě v Evangeliu nás může inspirovat toto Slovo: Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ Jsme-li takto posláni ke svým bližním, vidíme v nich, a to i v těch putujících, v malých dětech a v jinak potřebných Pána Ježíše. Když si třeba i z besídky mateřské školky vzpomeneme na pastýře s ovečkami, zástup maličkých, kteří zpívají, tu se nám otvírá to důležité: Ten hlas je ve skutečnosti tichý, občas bývá slyšet třeba na poušti a je občas skrytý. Ale objevíme jej, pokud se těmi maličkými necháme oslovit. A to vidíme všude kolem sebe. Nechat se oslovit maličkými, nechat se oslovit těmi, kterým pomůžeme, i když třeba neumějí mluvit. Nebo těmi, kteří jsou ve vězení a potřebují někomu něco říci. Nebo i těmi, kteří zrovna nenosí honosné šaty.

Modleme se.

Pane Ježíši, často bojujeme s vlastní vírou. S důkazy víry. S průkazností toho, co pro nás děláš každý den. Kde všude přijímáme Tvou pomoc. Prosíme, ukazuj nám svou cestu a změň naše srdce, abychom dokázali následovat Tvého příkladu. Změň, Pane, naše srdce, která bývají někdy tvrdá vůči lidem. Někdy zatvrzelá a obrněná před změnou. Prosíme, začni s námi novou cestu a novou píseň, jak Tebe budeme prosit. Amen.

● Píseň: 650 Začnem píseň novou
● Liturgie sv. Večeře Páně
●  Ohlášky:

Adventní a vánoční program ve sboru bude pokračovat takto:
Na Štědrý den „půlnoční“ ve  22:00 hodin.
Na Hod Boží vánoční     v 9:00 hodin s Večeří Páně.
Na svátek mučedníka Štěpána v   9:00 hodin slouží br. Ladislav Zvolánek.
Silvestrovské posezení 31. 12. je od 18:00 hodin.
Na Nový rok  1. 1. v 9:00 hodin s Večeří Páně slouží br. Jaroslav Vokoun.
Na Zjevení Páně 6. 1. je bohoslužba v 18:00 hodin.
A předběžně druhou neděli v lednu slouží br. Tomáš Živný.
● Přímluvy
● Modlitba Páně
● Poslání
● Požehnání
● Závěrečná píseň: 655 Tichá noc